O dechu

SPRÁVNÉ DÝCHÁNÍ JE DALŠÍM PRINCIPEM DLOUHOVĚKOSTI.

Vzduch, který člověk pro zajištění dýchání, základní životní funkce, potřebuje, obsahuje 21 % kyslíku a jen 0,04 % oxidu uhličitého. Při výdechu z plic odchází opět půl litru vzduchu, ale jen s 15 % kyslíku, zato vykazuje 4,5 % oxidu uhličitého. Kyslík buňky potřebují pro získávání energie ze živin a nejcitlivěji na jeho nedostatek reagují nervové buňky. Oxid uhličitý je odpadní produkt metabolismu. V kombinaci s vodou tvoří kyselinu uhličitou a při nedostatečném dýchání dochází k překyselení organismu.

Pomalé, hluboké dýchání prodlužuje život, zatímco rychlé, povrchové dýchání spojené se zadržováním dechu, běžné v současné době, život zkracuje. Dýchání dodá tělu schopnost reagovat na všechny druhy stresu bez vyčerpání a potřeby okamžitého zdroje energie, zejména cukru. Správné dýchání je preventivní mechanismus pro zvládnutí zvyšujícího se stresu. Správné dýchání má tyto zdravotní účinky:

• Uklidňující účinek, zvýšení prokrvení mozku, kontrola emocí, působí proti depresím.
• Posílení dechových svalů a zvýšení kapacity plic.
• Podpora činnosti ledvin a střev.
• Posílení svalstva.
• Zpevnění břišních svalů a orgánů v břišní dutině (játra, žaludek, slinivka).
• Podpora činnosti žláz, hormonální rovnováha.
• Navození celkové rovnováhy a správného metabolismu.

Jednou z hlavních známek sešlosti stářím bývají právě změny našeho dýchání. Se stářím totiž klesá naše kapacita plic a to dokazují i čísla. Vitální kapacitou plic rozumějte maximální množství vzduchu, který je možné vydechnout po maximálním nádechu. Bývá nejvyšší v našich 19-20 letech, avšak v 80ti letech je naše vitalita plic menší než u osmiletého dítěte! Správným dýcháním naštěstí můžeme vitální kapacitu plic obnovit a to znamená, že naše tělo zregenerujeme a ono nám omládne.

ZÁKLADY JÓGOVÉHO DÝCHÁNÍ  (podle Milana Poláška)

Dýchání není jen prostá výměna plynů, ale má obrovský vliv na všechny důležité funkce v organizmu. Správné dýchání je základním předpokladem na vykonávání všech ostatních cvičení hathajógy. Málokdo si však uvědomuje, že dýchá špatně. Uspěchaný způsob života, stresy, citové vzruchy, to všechno se přenáší na rytmu a hloubku dýchání, což ovlivňuje i rytmus činnosti srdečně-cévního systému a v konečném důsledku celý organizmus. Do procesu dýchání můžeme, a to celkem jednoduše zasáhnout svou vůlí a zpětně prostřednictvím dýchání ovlivnit psychiku i zdravotní stav většiny orgánů. Jogíni už dávno tuto možnost odhalili a využívali. Základem k tomu je aktivní ovládnutí hlavních i pomocných dýchacích svalů. Nácvik musí být velmi pozorný a důkladný. Aby se dosáhl požadovaný účinek, je potřebné naučit se upřít pozornost na jednotlivé skupiny dýchacích svalů a dýchací cviky mnohokrát opakovat, tak aby se nám plnohodnotné dýchání stalo přirozeností. Proto dýchání je třeba nacvičovat při každé příležitosti (na procházce, ve vlaku, při čekání na někoho). Zásadní věc: až na několik výjimek, dýcháme vždy nosem!

Dýchej pomalu! Prohloubení dýchání se má dosáhnout pomocí důkladného vyprazdňování plic. Tedy nejdůležitější je dokonalý výdech. S výdechem úzce souvisí tělesné a duševní uvolnění. Neúplný výdech znamená, že v těle stále přetrvává jistá část napětí z nádechové fáze, tedy vytváří se nerovnováha. Zdravotní následky takového způsobu dýchání jsou závažné a mnohostranné. Například člověk pociťuje bolesti v zádech a stěžuje si na páteř. Přitom páteř je v pořádku. Bolest může být způsobena nedostatečným uvolněním dýchacích svalů.

Na nápravu dýchání nestačí jen snaha správně dýchat. Je třeba uvolnit napětí břišní stěny, zvětšit pružnost a pohyblivost hrudního koše, ohebnost páteře, posílit mnoho svalů. Na to slouží různé cviky na celkové rozdýchání a téměř všechny jógové polohy, je u nich uveden i pokyn k dýchání. Při spojování pohybů s dechem platí několik základních principů:

Nádech v základní poloze – s výdechem do koncové polohy má za následek zvětšený rozsah pohybu.

Výdech v základní poloze – s nádechem do koncové polohy.  Rozsah pohybuje je sice menší, ale posilňují se kosterní svaly, srdečně-cévní systém a taky se zlepšuje lymfatický oběh.

Nádech v koncové poloze – výdechem dotáhnutí polohy. Nádech zpevňuje svaly, výdech uvolňuje. Koncová poloha se ještě prohloubí.

Usměrnění prány během pohybu – pokud budeme citliví, vnímaví nebo trpěliví, budeme schopni vnímat nádech ne jako pohyb svalů, rozšiřování hrudníku, ale jako příliv, načerpání životní energie – prány.  Když je tělo v klidu, úplně se soustředíme na kvalitní nádech a procítíme ho jako načerpání energie. Během pohybu a výdechu energii usměrníme, rozpustíme do té části těla, kterou pohybujeme. Trochu se to podobá prosévání zrnek na sítu: sítem se hýbe a tak přes něj lehčeji přepadávají jemné částečky.  Když se v tomto zdokonalíme, načerpáme s nádechem energii i při pohybu, například při procházce lesem, potom ji při výdechu vyšleme třeba do nohou.

Usměrnění prány v klidu do úplně uvolněné některé části těla, například té, která je poškozená chorobou. Zastavíme jakýkoliv pohyb a soustředíme se jen na čerpání energie po dobu nádechu. Co nejvíce se uvolníme a s výdechem energii pošleme do místa určení.

Tak tedy do toho!